Jak to jde?

Po téměř 10ti dnech psací přestávky jsem zpět. A...mám nějak špatně nastavenou konfiguraci mozku, takže tohle asi nebude fungovat. Ale budu se snažit :D Prostě jsem celý den vyspávala. Včera jsme totiž s I. dělaly filmový večer. Nakoupily 2 pizzy, zmrzlinu, 4 pytle brambůrek a hodně pití. Večer ještě dorazila Zuz s 2 pizzama a s jejím novým přítelem. Ona je Zuz taková velmi..originální. Byla první v přijímačkách na matfyzu, studuje 2 vysoké školy, do toho krasobruslí a dělá balet...mluví asi 4 jazykama a co všechno o čem třeba ani nevim :D Kvůli ní jsme měly zvuk na maximum, protože je hluchá jako můj děda (který ale slyší jen to co chce. Zuz právě naopak :D). Zkoukly jsme samé blbosti, které si už teď nepamatuju. Snad jen začátek a konec Dannyho parťáků, neb u prostředku jsem podřimovala. A spát jsme šli asi ve 4.

Zjistila jsem, že všichni tři se hrozně hrozně moc báli u Gothiky a takových divných současných hororů. Nechápu! Když jsem jim řekla o Noci oživlých mrtvol, tak na mě koukali jako na oživlou mrtvolu. Zatím jsem nenašla nikoho, kdo by žral staré horory.

Úplně mě dostává, jak se každý hrozně diví tomu, že neplánuju žádnou dovolenou. Mě vůbec poslední dobou dostává, jak se každý něčemu (mně) diví. Fakt teda nevím, kam jet na 3 dny volna. Pod stan? Echm. Na to jsem fakt hrozně líná a pohodlná :D Možná jedině s M&M, protože s nima je to ve stanu prostě nejlepší <8 Asi něco vymyslíme s Lul. Protože takhle by to nešlo.

Včera přijela rodinná návštěva. A představte si tam enormní uvozovky. Podrobnosti asi na požádání, protože tohle vypisovat teda nechci :D Jestli já někdy budu mít velkou rodinu, kde se budou všichni navštěvovat, tak asi předčasně zemřu. Bude to na mě moc velký emoční nápor :D

Jsem extrémně alergická na toho grafika z práce. Vždy jde okolo a zeptá se jak se mám XDDDDDDDDDD. Ty vole. A pak ještě na Luboše. To je takovej zrzavej debil, kterýmu jeho gigner barva zarostla a zazrzatila mozek, takže je úplně mimo a vždycky ho musim nahánět, když mi má něco donést. Jo a kdybyste chtěli vědět jak je to s technikem..neboli s Bohémem, tak pšššššt. Teď mám do pátku volno a nevím co budu dělat. Tak se různě válet, kurvit (jak by určitě dodal ivoshek :D), chodit do města, přecpávat se atd.

see you later, innovator

Sakra, jsem o 10 spotů pozadu oproti The-Plurkers. Navíc plurk nefunguje, což pro mě znamená plurkabsťák. Přiznejte se, že jste ho měli taky :D

Jsem jako obvykle v práci a jelikož se nudím, píšu. Ani nevím o čem, protože se toho poslední dobou děje docela dost a já nevím, co z toho vlastně napsat sem. Navíc mi trochu dělá potíže se k něčemu vracet. Nepozitivní události raději zapomínám a u ostatních situací je to podobně. Závidím těm, co něco vypráví a pamatují si slovo od slova co kdo říkal, udělal a tak. Mně se to pak vše slije v jednu pocitovou šmouhu :D

Dneska jsem jela v metru do práce. Sledovala jsem nějaký divný čumějící lidi, když si naproti mě přisedl "někdo". Byla jsem v takovém šoku, že jsem se rozklepala. Bože bože bože..říkala jsem si pořád dokola a doufala jsem, že metro přeskočí pár zastávek. On vyprávěl, kde všude v noci byl, že mi to pořád sluší a já se ironicky usmívala. Podstatné otázce se chytře vyhnul. Uvidím tě zase? - kdoví. Strašně mi někoho připomíná a já nevím koho. A mám z toho vážně-hrozně-divný-pocit. (hele...vím, že tohle asi nepochopíte, ale musela jsem si to někam napsat)

Byla jsem na Wanted a musím na to jít znova. Je to jako s Transformers minulý rok. Byla jsem na nich 3x. Dokonalé, morbidní, James McAvoy :D

Včera jsem byla u Lul. Dívaly jsme se na Pějme píseň dohola (fakt věrný :DDDD), Pražskou pětku a na pitvu. Koupily jsme si k jídlu čínu, koblihy, udělaly jsme si nehty. Měla jsem infantilní náladu - červenorůžová :D A to je asi tak vše. Až to postnu, tak si vzpomenu na milion dalších věcí, co jsem chtěla napsat..jako obvykle :D

V úterý by mi měl přijít telefon. Svůj jsem si rozbila, jak víte, takže jsem si s tarifem Bav se, pořídila i Sony Ericsson k550i. Stejný jako má sestra :D Taky jsem musela jen tak vyhodit xxxx za pitomou vakcínu (jo já vím, že očkování zbytečný neni), koupila jsem si Norské dřevo a něco od Lush, protože mě namlsala Natalie. Pf. + si musim koupit boty a taky nějakou tašku na věci. A zbyde mi xxxx?!

Zelený čaj je hrozně močopudný :D

Too much to ask

Včera jsem byla v P-ze s Lul. Což znamená, že se děly úchylné věci. Byly jsme domluvené, že se půjdeme podívat na den otevřených dveří na jednu školu. Obor Veřejná správa mě moc nezajímá, ale Lul tam chodí a prostě mě přemluvila, abych se aspoň šla podívat. No nevím, škola je sice pěkná, nízké školné, za rohem mám práci, ale dál? Tak co..anglofonní studia, mezinárodní vztahy, nebo veřejná správa? No otázky mé budoucnosti možná nechám na jindy.
Teď k těm úchylnostem! Stavily jsme se v This&That. To je takový ten obchod s kravinama a zbytečnostma, kde jsem nikdy nebyla. Jen jsem vždycky slintala, nalepená na sklo tramvaje, když jsem jela okolo. Ne tak dramatický to nikdy nebylo :D Měli tam třeba:

• Žvýkačky, nebo mint bonbony s Hello Kitty za 200,- Odolala jsem :D
• Kladivo, kleště, vodováhu a všechno tohle náčiní s květinovými motivy
• Perverzní pánvičku na volská oka ve tvaru ehm...vy-víte-čeho :D
• Magická vejce, plechovky, kuřata, ze kterých vyrostou květiny. Některé i se vzkazem.
  
• Mini knížky Banana The Killer (asi se vrátim a koupim si ji..úplně nejvíc fotky. Třeba snowboardista leží na sněhu po pádu a pod ním ten banán XDDDDDDD)
• pak dalších 65984 věcí, na který si teď honem nevzpomenu. Někdy tam musíte jít :D

Usoudily jsme, že fakt stárneme. Krám plný největších blbostí a my si nic nekoupíme. Grrrr. V C&A jsme si koupila růžovo-černý šátek, který jsem pak nosila po zbytek dne, protože jsem z něj měla hroznou radost. Pak jsme tam s Lul zahlédly úplně aaaaw dekoratéra otočeného zády na štaflích. Lul řekla: "vyfoť ho" a já fotila. To, že mu je vidět pouze zadek a nohy už je úplně jedno. Vy mě ale, holky, pochopíte, že?:D To co jsme provedly na Václaváku psát nebudu. Jednoduše nemusíte vědět všechno weird :D

V Kenvelu jsem si nechtěně zahrála na Vilhelmovou ze Šeptej: "Můžu se zeptááát?" úplně stejný tón jako: "Můžu si zavolaaat?" Ehm, předpokládám, že Šeptej nikdo neviděl, takže se mi nikdo smát nebude. Super :D

A pak jsem byla v čajovně. A žádné fotky nebudou, protože ten mobil je šunka. V neděli jsem v práci, takže hodlám postnout něco extrémně nudnýho. Těšte se :D

Thinking about M.D.

Chápu, že občas na svý rodiče nadáváme..kvůli blbostem a myslíme si, jak jsou úplně debilní. Pak se uklidníme a je všechno zase ok. Ale tuhle dementnost, kterou udělala moje máma před 10 lety opravdu nezapomenu. A neodpustím. Kdybych včera mohla na net, tak napíšu naprosto nepozitivní spot o tom, jak mě to doma štve... Ale už jsem vychladla a navíc je mi jasný, že se to nezmění, dokud neodejdu já.

Jinak se ze mě stalo tak trochu zvíře domácí. Jsou dny, kdy chodím do práce, po které nemám chuť někam chodit. Pak jsou tu dny, kdy mám volno, ale musím pomáhat v rodinném podniku. A pak jsou tu dny, kdy mám volno, ale ostatní jsou někde včudu, na dovolený. Nebo nevim, kam se poděli (třeba Lul). V pátek jsem přijela z práce a nemohla jsem spát. Nešel net a já seděla u pc, označovala ikonky, pak si pustila Amelii bez zvuku, nípala jsem svíčku a tak. :DDD I. mi psala, jestli nechci jet v pondělí nakupovat...možná bych mohla odepsat. Taky máte občas takovej odpor k mobilu? Včera mě fakt odepisování nebavilo.

Zamilovala jsem se do Arctic Monkeys. Musim si zapsat datum, abych věděla, kdy slavit výročí!:D

Z nudy píšu dokonce spot..aaach jo, neděle - svátek - práce. Kdo mě zachrání?



Úplně nesnášim, když se mě někdo v práci zeptá jak se mám. A začíná mě to štvát postupně všude. Rozšiřuje se to do všech komunikátorů a všech možných situací, je to jako mor! :D

A nic víc nebude, protože proč? Protože se v mym životě momentálně děje úplný nic.