Když už ani tohle, tak to už vůbec!

Tohle strašně rádi říkají důchodci jakéhokoliv pohlaví, věku, vyznání i počtu zubů. Hlavně když u nás zdraží autobusy.

Musim si pořídit diář... ne vlastně já už jsem si jeden pořídila. Svítivě růžový, abych si ho vždycky všimla a nezapomněla se do něj kouknout. Což nikdy nezapomenu a podívám se. Jenže je tam vždycky prázdno, protože si zapomenu všechny ty věci zapsat. Což znamená, že jsem včera zapomněla na pracovní pohovor a taky na taneční kurz.. a místo toho u Lucky navlékala korálky. A nejvíc z celé té věci mě na tom štve fakt, že jsem přitom pořádně nesledovala ty tři filmy, co jsme si pustily. Jen jsme občas ze zvyku a v tý soustředěnosti u Bridget Jonesový prohodily: "ta je blbá," nebo "to je taky debil." Ale ty korálky jsou fakt úžasný..dvoje naušnice, náramek a jedny maxidlouhý korále na krk <3.

Ve škole jsem zase kluky rozptylovala křížovkou v Reflexu. Zaboha jsem nemohla přijít na pohovku na šest. Na mě házeli machry s nějakým kanape..pche. Nakonec jsem vyhrála se svými divany. Oni to slovo vůbec neznaj...se jako nikdy nekoukali na starý prvorepublikový filmy s Adinou Mandlovou nebo co?:D

A přemýšlela jsem, že bych se mohla učit slovíčka jako v Půlnoční míli. Nalepit si na všechny věci ty cedulky s překladem..ale už vidim, jak to budu mít poházený po pokoji, protože se to časem odlepí. To v tom filmu vůbec nebylo realistický!:D