8.8. je pry nejlepsi datum pro svatbu!

Poslední dobou se mi stává, že mě napadne co napsat do spotu, pak si ale řeknu, že to spíš napíšu na plurk..no a nakonec to nenapíšu nikam. Zapomenu to :D Ještě k tomu facebook?! Akorát mi chodí maily, že si mě někdo přidal do přátel...jinak na to kašlu.

Hory byly faajn! V pondělí jsem na záda hodila batoh (ne batůůůžek) a jela jsem na 5ti hodinovou cestu busem a vlakem atd. V HK jsem se setkala se Sam, Sabrí a Ondrou. Se Sam jsme zhřešily v jedné cukrárně, koupily si v trafice křížovky a dívčí časopisy (Top Dívky a BravoGirl XDDDDD. Nečetla jsem je asi 5 let už!!), abychom mohly odhánět nudu. Nakonec jsem to vzdala a četla si radši Tracyho tygra a Cestu od McCarthyho. Doporučuju nečíst. Za chvíli budete vědět proč :D Cesta proběhla ani nevím jak, protože to bylo hrozně nudné. Samý tunel, les, chdž chdž větev, les, voda, tunel, most...blablabla XDDD V Harrachově (což vás asi nepřekvapí) to bylo plné Němců a vietnamců, co prodávají chlast, osušky a zimní bundy. Oni tam tím chlastem žijou. Dokonce i v obchodě, kde bylo jasně zeleně a červeně napsáno "Ovoce a zelenina", byl ve výloze jenom chlast. Ale konec pomluvám! Úžasný čerstvý vzduch, sladká horská voda a luxusní podkrovní byt nám to vynahradili:)) Dokonce jsme se odvážili hned první den na pseudotúru :D K můstku, bobové dráze, Jednotě a zpět :D Na můstku jsme viděli skokana co se nezabil! Řeknu vám, páni...v televizi to člověku příjde naprosto triviální, rozjet se, odrazit se a skočit, ale ve skutečnosti je to taaaaaaaaaaaaaaaakhle k posrání XDDD Bobovou dráhu bychom vyzkoušeli, ale byla drahá, tak jsme jenom tiše záviděli a nahlas se smáli těm, co si třeba mohli rozbít držku:(

Druhý den jsme se dobelhali k Mumlavským vodopádům, kde jsem fotila úchylné Němce. Utrhla jsem si jednu borůvku, zavětřila díky povětrnostním podmínkám vůni hub a neviděla žádného kance, ani nic parožnatého. Tím naše souznění s přírodou končilo. U vietnamců jsme koupili polívky v pytlíku, bambory, víno a šli vařit. Teda...My dámy si sedly nonšalantně ke stolu a pozorovaly Ondru, jak vaří lančmít a bambory XDDDDDD Kdybych mohla, ukážu vám vídeo, ale oni jsou ještě tam, takže nic nebude. Pak jsme pili víno, hráli karty a pak jedli hranolky atd. Prostě jsme jedli, povídali, jedli...tak až do usnutí.

A třetí den se jelo domů.

A ten třetí den jsem dostala hroznou depku ze všeho, co se nastřádalo. Z Cesty (extrémně depresivní! nesedět ve vlaku, ukápnu slzu), z toho, že jsem u sebe měla telefon a z toho, že jsem se vrátila domů. Ale bylo to k něčemu dobré. Tyhle mé nálady jsou vždycky. Potom totiž příjde prozření a já si tentokrát uvědomila plno věcí. Třeba to, že se vykašlu na ty, kteří si mou pozornost nezaslouží. Obrátím pozornost na "skutečné" přátele. Protože občas je snažení se o přátelství na některých frontách zbytečné. Nejvíc mě naštvalo, že tu nebyl nikdo, kdo by mi řekl ser na to, udělej si koupel, opij se etc. a bude líp. Protože mě by opravdu bylo líp :D Ale Masáňka pomohla (cozy). Své plány sem už psát nebudu, protože nic z toho stejně nikdy nevyjde. Nebo vyjde, ale zase jinak. Znáte to:)

Zítra budu v práci a Jája mi dnes ukazovala jak zapnout plazmovku. Ale ona nešla. Takže mě jako navnadila, že bych mohla čumět na satelit, jíst brambůrky a ono prdlajz!!!!!

Musím ještě jít dodělat pár věcí a půjdu domů. Taky si musím něco objednat z toho Avonu, učit se Deutch, espaňolštinu a sepsat seznam fav hudby. Žádné plány:D

Jo a nesmějte se, ale opravdu tu není nikdo další, kdo se bojí tmy? Prostě nějací pošahanci se rozhodnou kvůli bouřce, která je vzdálená asi 41861565 km (na metry přesně nevim :D) vypnout lampy v celé ulici. A co mám pak dělat já?!

p.s. fotky bych sem dala, ale nejsem tam kde by to bylo možné. Příčtě.